Tajný plán Bidena a Scholze pro brzký mír na Ukrajině

Německý kancléř Olaf Scholz a prezident Spojených států Joe Biden vypracovali „tajný plán“ na „brzké ukončení“ války, kterou vede Rusko proti Ukrajině. (Foto: Flickr)

Za tímto účelem by měla být hlava ukrajinského státu Volodymyr Zelenskyj „donucen k jednání“ se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a k přijetí „brutálních kompromisů“.

Tvrdí to list „Bild“, který prý získal informace o projektu kolujícím mezi „západními hlavními městy“. Konkrétně stálé zastoupení Spojených států při NATO sdělilo, že USA budou Ukrajinu nadále podporovat, „aby mohla na jednání“ s Ruskem dorazit v co nejsilnější pozici, „až přijde čas“.

Podle deníku „Bild“ sdílí tuto perspektivu i německá vláda, která si jako hlavní cíl stanovila dostat bývalou sovětskou republiku „do strategicky dobré vyjednávací pozice“, vycházející ze současné frontové linie.

Odtud by měl Zelenskyj jednat s Putinem o „suverenitě a územní celistvosti“ své země. Mezitím „Bílý dům a kancléřství v tomto bodě koordinují své kroky“, jak prozradily deníku Bild zdroje z německé exekutivy.

Pozoruhodné je, že Scholz ani Biden nechtěli spojovat „množství a kvalitu“ výzbroje, kterou Ukrajina dostává od Německa a Spojených států, s ochotou Zelenského jednat s Putinem.

Zdroj v německé vládě uvedl: „V Německu se v této souvislosti hovoří o tzv: „Zelenskyj musí pochopit, že tudy cesta nevede, musí se obrátit na svobodné části své země a prohlásit, že musí dojít k jednání.“

Německý a americký plán by proto měl počítat s dodávkami „přesně potřebných“ zbraní Ukrajině v takové kvalitě a množství, aby její ozbrojené síly mohly „udržet současnou frontovou linii“, nikoliv znovu dobýt území pod ruskou okupací. Tímto způsobem by měl Zelenskyj dospět k závěru, že „pokračování války na zablokované frontě nemá pro jeho zemi smysl“.

Mezitím by USA a Německo vypracovaly „plán B“, který jako „alternativu“ k jednání mezi Ukrajinou a Ruskem vidí „zamrzlý konflikt bez dohody mezi stranami“. Podle tohoto scénáře by se fronta upevnila jako „nová hranice“ mezi oběma státy a nastala by situace, jakou předpokládají minské dohody z roku 2014, „jen bez Minsku“.

Podle Rodericha Kiesewettera, poslance Křesťanskodemokratické unie (CDU) v Bundestagu, „je stále jasnější, že kancléřství nevěří ve vítězství Ukrajiny a vůbec si ho nepřeje“. Spolková vláda by proto napadenou zemi tlačila k jednání, „Minsku 3“.

Scholzův kabinet odmítl zvěsti listu „Bild“ a sdělil, že „je na Ukrajině, aby si stanovila vojenské a politické cíle svého obranného boje proti ruské agresi“.

Německo je „pevně na straně Ukrajiny“, kterou bude podporovat „tak dlouho, jak to bude nutné“ při obraně její „suverenity a územní celistvosti“, tedy při jejím „přežití“. Za tímto účelem je německá vláda v úzkém kontaktu se spojenci a partnery.

Zdroj: bild.de