Radioaktivní divočáci se potulují po střední Evropě

Cesiem nasáklé lanýže z testů zbraní po druhé světové válce ve střední Evropě a jaderné havárie v Černobylu v roce 1986 způsobily nečekaný důsledek: Radioaktivní divočáci se potulují po lesích a polích, což je činí nebezpečnými pro lidskou spotřebu. (Foto: Pixabay)

V nové studii zveřejněné v časopise Environmental Science and Technology Americké chemické společnosti (ACS) vědci z Technické univerzity ve Vídni uvedli, že Evropa byla po havárii černobylské elektrárny před čtyřmi desetiletími pokryta radioaktivním cesiem. Většinu radioaktivity tvořilo cesium-137, ale byla nalezena i mnohem déle žijící forma cesia-135, která pochází z jaderného štěpení. V průběhu let se obsah cesia-137 ve většině volně žijících zvířat snížil, ale vědce zajímalo, proč se radioaktivita divokých prasat nezměnila.

Ve zjednodušeném shrnutí ACS v tiskové zprávě vysvětluje, jak se vědcům podařilo zjistit, že za dnešní radioaktivitu divočáků v Německu mohou jaderné výbuchy z poloviny 20. století:

Vědci spolupracovali s lovci na sběru masa divočáků z celého jižního Německa a poté měřili obsah cesia-137 ve vzorcích pomocí detektoru záření gama. Aby tým určil původ radioaktivity, porovnal množství cesia-135 s cesiem-137 pomocí sofistikovaného hmotnostního spektrometru. Předchozí studie ukázaly, že tento poměr jasně indikuje zdroje: Vysoký poměr ukazuje na výbuchy jaderných zbraní, zatímco nízký poměr ukazuje na jaderné reaktory.

Zde je shrnutí výsledků:

Tým zjistil, že 88 % ze 48 vzorků masa překročilo německé regulační limity pro radioaktivní cesium v potravinách. U vzorků se zvýšeným obsahem vědci vypočítali poměr cesia-135 a cesia-137 a zjistili, že 10 až 68 % kontaminace pochází z testů jaderných zbraní. V některých vzorcích samotné množství cesia ze zbraní překročilo regulační limity.

Vědci se domnívají, že jaderný spad z jaderných testů kontaminoval půdu, kterou nasály podzemní houby. Tyto houby jedí především pouze divočáci, proto byla úroveň radioaktivity u těchto zvířat ve srovnání s ostatními vysoká.

„Toto je jedna z nejlepších případových studií, která ukazuje, jak může zděděné znečištění půdy pronásledovat další generace,“ řekl časopisu Science James Kaste, geochemik z College of William & Mary, který se na studii nepodílel.

Zdroj: acs.org