Eurozóna se propadla do recese kvůli prudkému růstu cen energií

Čtvrteční údaje ukázaly, že eurozóna překonala předchozí prognózy a poklesla ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích, protože v zimě se na dynamice růstu podepsaly energetické šoky, ruská válka na Ukrajině, inflace a zpřísňování měnové politiky. (Foto: Flickr)

Údaje ukázaly, že se dvacetičlenná měnová oblast nedokázala vyhnout recesi – i když prozatím velmi mělké -, takže pocit optimismu politiků ohledně ekonomické odolnosti eurozóny vůči těmto výzvám se jeví jako předčasný.

Podle revidovaných údajů Eurostatu, statistického úřadu EU, se HDP za první tři měsíce roku 2023 snížil o 0,1 %. Zprávu zhoršila jeho revize posledního čtvrtletí roku 2022 – na pokles o 0,1 procenta, přičemž dříve se předpokládal pokles o 0 procent. Recese je definována jako dvě po sobě jdoucí čtvrtletí poklesu.

Údaje jsou obtížným čtením pro vlády, které bojují s krizí životních nákladů v Evropě vyvolanou ruskou invazí a následným prudkým růstem cen energií, a vytvářejí tlak na Evropskou centrální banku, která se ve snaze omezit rekordní inflaci pouští do bezprecedentního zvyšování úrokových sazeb.

Údaje jsou horší, než se dříve uvádělo. Bleskové odhady zveřejněné v dubnu naznačovaly, že růst v eurozóně v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhl 0,1 %. Korekce směrem dolů následuje po údajích z Německa, největší ekonomiky eurozóny, které ukázaly, že se také druhé čtvrtletí po sobě zmenšilo a sklouzlo do recese.

Celkem osm zemí EU zaznamenalo v prvních třech měsících roku pokles, přičemž nejvíce, o 4,6 procenta, se zmenšilo Irsko, a to kvůli poklesu vývozu nadnárodních společností. V záporných číslech se pohybovaly také Litva, Nizozemsko, Estonsko, Malta, Maďarsko a Řecko.

Pozitivní zprávou je, že zaměstnanost v eurozóně se v prvním čtvrtletí letošního roku nadále zvyšovala, a to o 0,6 % oproti 0,3 % v předchozím čtvrtletí.

Rada guvernérů ECB se příště sejde ke stanovení úrokových sazeb 15. června.

„Červnové zvýšení sazeb je zapečené, ale to [pokles] posiluje argumenty těch, kteří chtějí poté udeřit na pauzu,“ řekl Daniel Kral, hlavní ekonom pro Evropu ve společnosti Oxford Economics. „Zpřísnění, k němuž došlo na konci loňského roku, bude ještě bolet.“

Banka chce pokračovat ve zvyšování sazeb na „dostatečně restriktivní úroveň“, aby se inflace ve střednědobém horizontu vrátila ke svému cíli 2 %, řekla v pondělí prezidentka ECB Christine Lagardeová poslancům Evropského parlamentu.

ECB odhaduje, že zpřísňování měnové politiky by mělo v období 2022-2025 snížit HDP v průměru o 2 procentní body, přičemž vrchol se očekává v letošním roce.

„Mlžení bude pokračovat,“ řekl Ludovic Subran, hlavní ekonom Allianz. „Odhodlání ECB zabít inflaci bude v příštích čtvrtletích zkaleno obavami z recese po špičkách.“

Zdroj: politico.eu