Si Ťin-pching říká, že připravuje Čínu na válku

Čínský vůdce Si Ťin-pching říká, že se připravuje na válku. Na březnovém výročním zasedání čínského parlamentu a jeho nejvyššího politického poradního orgánu Si prokládal téma válečné připravenosti čtyřmi samostatnými projevy a v jednom případě svým generálům řekl, aby se „odvážili bojovat“. (Foto: Flickr)

Jeho vláda také oznámila zvýšení čínského obranného rozpočtu o 7,2 %, který se za posledních deset let zdvojnásobil, a také plány na snížení závislosti země na dovozu obilí ze zahraničí. A v posledních měsících Peking představil nové zákony o vojenské připravenosti, nové protiletecké kryty ve městech za průlivem od Tchaj-wanu a nové úřady „národní obranné mobilizace“ po celé zemi.

Je příliš brzy na to, abychom mohli s jistotou říci, co tento vývoj znamená. Konflikt není jistý ani bezprostředně hrozící. V Pekingu se však změnilo něco, co si tvůrci politik a podnikatelé na celém světě nemohou dovolit ignorovat. Pokud Si říká, že se připravuje na válku, bylo by hloupé ho nebrat za slovo.

První známka toho, že letošní zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců a Čínské lidové politické poradní konference – známá jako „dvojzasedání“, protože oba orgány zasedají současně – možná nebudou jako obvykle, přišla 1. března, kdy nejvyšší teoretický časopis Komunistické strany Číny (KS Číny) zveřejnil esej s názvem „Pod vedením Si Ťin-pchingovy myšlenky o posilování armády budeme postupovat vítězně“.

Esej vyšla pod názvem „Jun Zheng“ – což je homonymum pro „vojenskou vládu“, které pravděpodobně odkazuje na nejvyšší čínský vojenský orgán, Ústřední vojenskou komisi – a tvrdila, že „modernizace národní obrany a armády musí být urychlena“. Vyzval také k zintenzivnění vojensko-civilní fúze, což je Siova politika vyžadující, aby soukromé společnosti a civilní instituce sloužily čínskému úsilí o modernizaci armády. V návaznosti na projev, který Si pronesl k čínským vojenským představitelům v říjnu 2022, se v něm lehce zastřeně dotkl Spojených států:

Tváří v tvář válkám, které nám mohou být vnuceny, musíme s nepřáteli mluvit jazykem, kterému rozumí, a vítězstvím si vydobýt mír a respekt. Lidová armáda v nové éře trvá na použití síly k zastavení bojů. . . . Naše armáda je známá tím, že umí dobře bojovat a má silného bojového ducha. S prosíkem a puškami porazila kuomintangskou armádu vybavenou americkou technikou. Na korejském bojišti porazila po zuby ozbrojeného nepřítele číslo jedna a předvedla mohutná a majestátní bitevní dramata, která šokovala svět a způsobila pláč duchů a bohů.

Ještě před vydáním eseje se objevily náznaky, že by čínští představitelé mohli plánovat možný konflikt. V prosinci Peking vyhlásil nový zákon, který by umožnil Lidové osvobozenecké armádě (PLA) snadněji aktivovat své záložní síly a institucionalizovat systém doplňování bojových jednotek v případě války.

Jak poznamenali analytici Lyle Goldstein a Nathan Waechter, tato opatření naznačují, že Si si možná vzal ponaučení ohledně vojenské mobilizace z neúspěchů ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině.

Zákon upravující vojenské záložníky není jedinou právní změnou, která naznačuje přípravy Pekingu. V únoru přijal nejvyšší poradní orgán Všečínského shromáždění lidových zástupců rozhodnutí o úpravě aplikace některých ustanovení [čínského] trestního práva procesního na armádu v době války, které podle státního deníku People’s Daily dává Ústřední vojenské komisi pravomoc upravovat právní ustanovení, včetně „jurisdikce, obhajoby a zastupování, povinných opatření, podání případů, vyšetřování, stíhání, soudního řízení a výkonu trestů“.

Ačkoli nelze předvídat, jak bude rozhodnutí použito, mohlo by se stát zbraní zaměřenou na osoby, které se staví proti převzetí Tchaj-wanu. PLA by jej také mohla využít k uplatnění právní jurisdikce nad potenciálně okupovaným územím, jako je Tchaj-wan. Nebo by jej Peking mohl použít k tomu, aby donutil čínské občany podporovat jeho rozhodnutí v době války.

Od prosince čínská vláda také otevřela řadu úřadů národní obranné mobilizace – náborových středisek – po celé zemi, mimo jiné v Pekingu, Fujianu, Hubei, Hunanu, Vnitřním Mongolsku, Shandongu, Šanghaji, Sichuanu, Tibetu a Wuhanu. Podle čínských státních médií zároveň města v provincii Fujian, ležící na druhé straně průlivu od Tchaj-wanu, začala budovat nebo modernizovat protiletecké kryty a nejméně jednu „válečnou pohotovostní nemocnici“. V březnu začaly Fujian a několik měst v provincii bránit zahraničním IP adresám v přístupu na vládní webové stránky, pravděpodobně proto, aby ztížily sledování čínských příprav na válku.

Zdroj: foreignaffairs.com