Šéf NATO: Západ se musí připravit na podporu Ukrajiny v dlouhé válce

Vladimir Putin nemá žádné bezprostřední plány na mír na Ukrajině, a proto se Západ musí připravit na to, že bude Kyjevu ještě dlouho dodávat smrtící pomoc, varoval generální tajemník NATO v rozhovoru pro deník Guardian. (Foto: Flickr)

Jens Stoltenberg prohlásil, že ruský prezident vede „opotřebovávací válku“, a uvedl, že chce, aby se členové NATO na příštím summitu aliance v litevském hlavním městě Vilniusu dohodli, že výdaje na obranu budou činit minimálně 2 % HDP.

Prudké boje, které se v současné době soustřeďují kolem Bachmutu na východě Ukrajiny, ukazují, že Rusko je ochotno „prostě vrhnout další tisíce a tisíce vojáků, přijmout mnoho obětí za minimální zisky“, řekl šéf NATO.

„Prezident Putin neplánuje mír, ale další válku,“ pokračoval Stoltenberg a dodal, že Rusko zvyšuje vojenskou průmyslovou výrobu a „oslovuje autoritářské režimy, jako je Írán nebo Severní Korea, a další, aby se pokusilo získat více zbraní“.

V důsledku toho musely být USA, Spojené království, Francie, Německo a další západní státy připraveny dlouhodobě podporovat Ukrajinu zbraněmi, municí a náhradními díly. „Tato potřeba bude trvat i nadále, protože se jedná o opotřebovávací válku; jde o průmyslové kapacity, které podporu udrží,“ uvedl generální tajemník.

V současné době jsou boje tak intenzivní, že ukrajinské použití dělostřeleckých granátů – 4 000 až 7 000 denně oproti 20 000 ruských – předstihuje západní výrobu. „Současné tempo výdajů na munici je vyšší než současné tempo výroby,“ řekl Stoltenberg, ačkoli nové kontrakty znamenají, že se to mění.

Začátkem tohoto týdne se členové EU dohodli, že dodají Ukrajině milion nábojů, což by stačilo zhruba na šest měsíců. Stoltenberg však směrem k summitu, který má být jeho posledním, uvedl, že chce, aby členové NATO byli připraveni vynaložit více prostředků na odvrácení ruské invaze.

Výroční zpráva NATO, která byla zveřejněna v úterý, přiznává, že pouze sedm z 30 členských států – USA, Velká Británie, Polsko, Řecko a pobaltské země – splnilo současný cíl výdajů na obranu ve výši 2 % HDP v roce 2022. Francie s 1,89 % a Německo s 1,49 % nedosáhly, ačkoli se obě země zavázaly k navýšení.

„Očekávám, že na našem červencovém summitu ve Vilniusu se spojenci dohodnou na novém ambicióznějším závazku investic do obrany, přičemž minimálně 2 % HDP by měla být investována do naší obrany,“ uvedl Stoltenberg v době zveřejnění zprávy – tento závazek, jak zdůraznili zasvěcení, očekává, že s ním budou souhlasit všichni členové.

Stejně důležité by podle šéfa NATO bylo odradit Čínu od dodávek zbraní do Ruska, kterému rovněž chybí klíčová munice. Čína, jejíž vůdce Si Ťin-pching počátkem týdne navštívil Moskvu, byla členy NATO upozorněna, že pokud bude Moskvě dodávat smrtící pomoc, bude to mít „následky“.

Vážná snaha Číny působit jako prostředník v konfliktu musí být doprovázena snahou „pochopit perspektivy Ukrajiny“, uvedl šéf NATO, a „přímo jednat s prezidentem Zelenským“. Přestože však uvítal jakoukoli mírovou iniciativu, postěžoval si, že Peking dosud neodsoudil ruskou invazi.

Stoltenberg se domníval, že Západ poskytl dostatek vojenského vybavení, včetně tanků, bojových vozidel a raketového dělostřelectva, „aby umožnil Ukrajincům znovu dobýt území a osvobodit další a další a další území“, kterého se Rusko zmocnilo po počáteční invazi v únoru 2022.

Zdůraznil, že cílem je „umožnit Ukrajincům zahájit ofenzívu a znovu dobýt území“, ačkoli NATO podle něj není stranou konfliktu, přičemž členové aliance o poskytnutí zbraní rozhodují sami a kalkulace na bojišti nechávají na ukrajinských velitelích.

Zdroj: theguardian.com