Chorvatský prezident kritizuje „absurdní“ zapojení USA a NATO do „zástupné války“ na Ukrajině

Chorvatský prezident se vyjádřil a prohlásil, že nebude „otrokem Ameriky“, protože země se nadále brání dalšímu angažmá na Ukrajině.

Prezident členského státu EU Chorvatska se ohradil proti zapojení USA a NATO do války na Ukrajině a prohlásil, že se jedná o „zástupnou válku“, která může skončit chaosem.

Prezident Zoran Milanović označil některé aspekty zapojení Západu za „absurdní“ a prohlásil, že „zapojením NATO a USA ničeho nedosáhneme“.

Několik členských států NATO, včetně USA, Velké Británie a Francie, nedávno zvýšilo své zapojení do války na Ukrajině – dalšími finančními a vojenskými závazky. Navazují tak na příval ekonomických sankcí, které byly Kremlu uděleny od začátku války 24. února 2022.

Pan Milanovič prohlásil, že toto zapojení zahájilo „zástupnou válku“ – konflikt, v němž se země snaží zvýšit svou moc bez přímé účasti.

V projevu na tiskové konferenci ve Vukovaru pan Milanović uvedl: „V současné době je v Rusku mnoho zemí, které se snaží o prosazení svých zájmů: „Washington a NATO vedou s pomocí Ukrajiny zástupnou válku proti Rusku.“

„Pokud však neexistuje konečný cíl, pokud neexistuje plán, pak vše skončí jako v Afghánistánu.“

Vedoucí představitel se vyslovil proti praktičnosti zásahu NATO nebo USA, včetně sankcí nebo pokusu o sesazení Putina.

Tvrdil, že angažmá NATO v Srbsku v 90. letech ukázalo „absurditu“ západních sankcí.

Dodal: „Plánem nemůže být odstranění ruského prezidenta Vladimira Putina. Plán nemůže spočívat v sankcích.

„Sankce jsou absurdní, s jejich pomocí ničeho nedosáhneme“.

„Sankcemi nezlomili ani Slobodana Miloševiče. Jdou od války k válce. A co mám být já, otrok Ameriky?“, dodal.

Navzdory tvrzení lídra 28. členské země EU je ruská ekonomika od začátku války v důsledku hospodářských sankcí ochromena.

Řada zemí světa uplatňuje sankce, které omezují ruský bankovní sektor, vývoz, dovoz i jednotlivé ruské podnikatele.

Spojené království zakázalo dovoz zlata, železa a oceli z Ruska a postupně zastavilo dovoz ropy.

V říjnu byla založena Asistenční mise EU pro Ukrajinu – jejím cílem bylo nabídnout Ukrajině podporu v podobě vojenského výcviku.

Projekt však odmítli chorvatští zákonodárci, kteří plán odmítli podepsat. V zemi měli hostit 100 ukrajinských vojáků a 80 chorvatských instruktorů mělo vycestovat do zahraničí, aby pomáhali Ukrajincům v jiných zemích EU.

Zdroj: express.co.uk