Čína provádí vojenské manévry u amerických základen

Čínská letadlová loď Liaoning se v uplynulých dvou týdnech plavila v blízkosti japonského ostrova Okinawa a amerického území Guam. (Foto: Flickr)

Námořní operace se uskutečnily na konci roku, kdy došlo k několika vojenským eskalacím mezi Washingtonem a Pekingem.

Tokio oznámilo, že Liaoning a nejméně čtyři další velké válečné lodě operovaly ve vodách poblíž Okinawy, a dodalo, že lodě zůstaly několik dní asi 150 mil od pobřeží. Během pobytu v oblasti provedla čínská letadlová loď více než 200 cvičných vzletů a přistání.

Ve čtvrtek japonští představitelé potvrdili, že po vyplutí z Japonska se flotila následně pohybovala v blízkosti amerického území Guam. Podle čínských novin Global Times, které jsou úzce spjaty s vládnoucí komunistickou stranou v zemi, operace „ukázala, že čínská letadlová loď je připravena bránit zemi proti případným útokům USA, které by odtud byly zahájeny“.

Vztahy mezi Washingtonem a Pekingem se v roce 2022 nadále zhoršovaly, což asi nejlépe ilustrovala cesta předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wan loni v létě a masivní kolo čínských vojenských cvičení zahájených v blízkosti ostrova jako odveta.

Prezident Joe Biden dále podnítil napětí opakovaným ujišťováním, že v případě čínské invaze by americké síly přišly na obranu Tchaj-wanu. Tchaj-wan však není podle amerického práva uznáván jako suverénní stát, které naopak podporuje nárok Pekingu na ostrov a vyzývá k zaujímání „strategické nejednoznačnosti“ vůči Tchaj-peji.

Zatímco řada předchozích amerických administrativ se zdržela otevřeného vyjádření, zda by Washington zasáhl proti Číně ve prospěch Tchaj-wanu, Biden tento postoj stále více narušoval a přiměl vysoké představitele Bílého domu, aby svá prohlášení několikrát odvolali. Zastánci strategické nejednoznačnosti tvrdí, že tato politika působí jako odstrašující prostředek proti jakémukoli budoucímu útoku ze strany Pekingu a přestává povzbuzovat Tchaj-pej k vlastním agresivním akcím.

Biden se nedávno setkal s čínským prezidentem Si na okraj summitu G20. Cílem bylo snažit se vyřešit různé nevyřešené otázky mezi oběma mocnostmi, obě země však nadále provádějí provokativní vojenská cvičení.

Tokio – které je součástí třístranného bezpečnostního paktu s Washingtonem a Soulem vytvořeného za účelem konfrontace s Pekingem – rovněž vystupňovalo napětí v regionu tím, že oznámilo konec své armády orientované na obranu po druhé světové válce a plánuje, že se v příštích pěti letech stane třetím největším plátcem za zbraně na světě. Spojené státy se navíc snažily přesvědčit své spojence v Severoatlantické alianci, aby se podíleli na jejich operacích ve vodách, které si nárokuje Čína, zatímco Kanada nedávno oznámila plány na provádění dalších vojenských průjezdů sporným Tchajwanským průlivem.

Peking letos výrazně prohloubil své bezpečnostní a diplomatické vztahy s Moskvou, přičemž oba spojenci uzavřeli „strategické partnerství bez hranic“ ve dnech před ruskou invazí na Ukrajinu koncem února.

Asijské velmoci v posledních týdnech prováděly společná cvičení ve vodách a na obloze kolem Japonska i Tchaj-wanu, přičemž v úterý ukončily námořní cvičení ve Východočínském moři. V dalším kole válečných her 14. prosince čínské válečné lodě překročily několik japonských úžin, zatímco ruské stíhačky a bombardéry létaly v blízkosti japonského vzdušného prostoru nad Japonským mořem.

Na zdůraznění rostoucího nepřátelství Pentagon začátkem tohoto týdne zveřejnil video pořízené 21. prosince, na němž je zachycena čínská stíhačka, která se přiblížila k americkému špionážnímu letadlu nad Jihočínským mořem, a obvinil pilota z provedení „nebezpečného manévru“, při němž hrozí srážka.

Zdroj: libertarianinstitute.org